
Lam Jo, známý také jako Lam Kwon Kau, se narodil roku 1910 v Pingjau, okrese Naamhoi v provincii Gwongdung. V raném dětství osiřel. Adoptoval ho jeho strýc Lam Sai Wing. Lam Jo pomáhal svému strýci při výuce Kung-Fu v jeho Jižním centru pohybové kultury a naučil se od něj i umění léčby kostí, kloubů, šlach, podlitin apod. Lam Sai Wing neměl žádné děti, a proto se o Lam Joa staral jako o svého syna. Předal mu veškeré své znalosti Hung-Ka.
V raných dnech Republiky se přestěhovali do kolonie Hongkong a usídlili se zde. Lam Jo nakonec převzal školu Lam Sai Winga. O několik let později si Lam Jo otevřel několik svých vlastních poboček. Sláva, zděděná po Lam Sai Wingovi, byla takto umocněna a díky Lam Jovu přirozenému nadání, silné tělesné konstrukci a rozhodnosti nadále rostla. Z celé jižní oblasti přicházeli žáci, aby se učili Hung-Ka od Lam Joa. Někteří žáci odjeli do Ameriky, patřili mezi ně např. Y. C. Wong ze San Francisca a bostonský Tang Kwok Wah.

Během druhé světové války byl Hongkong okupován Japonci. V ulicích propukly nepokoje a Lam Jova škola byla vypálena. Japonci, kteří si byli dobře vědomi Lam Jova postavení a vlivu na místní obyvatelstvo, se ho snažili přinutit, aby se stal členem jejich místní správy a spolupracoval s nimi. Ale Lam Jo privilegii, která mu Japonci nabízeli, pohrdl a uprchl na venkov. Nakonec ho vítr zavál do jeho rodné vesnice v provincii Gwondung, kde se schovával a učil kung fu.
Po skončení války se vrátil do Hongkongu, kde se věnoval léčení a znovu otevřel školu bojových umění.
Díky Lam Jovi se také umění hung ka celosvětově proslavilo, to když veřejně vystoupil v revue pro anglickou armádu v Hongkongu v 30. letech. Jeho vystoupení naplnilo diváky i tisk posvátnou úctou - v londýnských i jiných novinách dokonce vyšlo i několik článků a fotografií.
Lam Jo je nejstarší a nejctihodnější hongkongský velmistr, známý po celé jižní Číně i celém světě všem, kteří cvičí Kung-Fu.

Je posledním z velkých mistrů své generace, posledním spojovacím článkem k éře, kdy Kung-Fu znamenalo přežití, čest a národní hrdost.
Bylo nám ctí se tímto člověkem setkat osobně. Motivovalo nás to k vytrvalosti ve cvičení a tvrdému přístupu k tréninku Kung-Fu. Při jeho podání ruky mě jeho síla přikovala k zemi a věděl jsem, že bych jí nedokázal vzdorovat.
Z Lam Jových čtyř synů se v současné době věnují Kung-Fu nejstarší syn Lam Chun Fai a nejmladší Lam Chun Sing. Druhý nejstarší syn, nadaný Lam Chun Hin, zemřel v 80. letech.